MVDr. Svobodová, Ph.D.: Ektoparazité u psů a možnosti prevence

Blog

MVDr. Svobodová, Ph.D.: Ektoparazité u psů a možnosti prevence

MVDr. Svobodová, Ph.D.: Ektoparazité u psů a možnosti prevence

Na povrchu těla psa, v jeho kůži a srsti mohou žít různí cizopasníci. Svého hostitele obtěžují tím, že sají krev nebo se živí jeho odumřelými kožními buňkami, což často vede k rozvoji různě závažných kožních problémů a intenzivnímu svědění. Někteří parazité mohou být navíc přenašeči závažných onemocnění. Mezi nejvýznamnější ektoparazity v našich podmínkách patří:

1. Klíšťata

V České republice se nejvíce setkáváme s klíštětem obecným (Ixodes ricinus) a v teplejších, vlhkých oblastech v okolí vodních zdrojů s pijákem lužním (Dermacentor reticulatus). Klíště obecné začíná být aktivní už v březnu a setkáváme se s ním i na konci října. Největší sezóna výskytu je na přelomu měsíců května a června a srpna a září. Psi i lidé jsou nejčastěji napadeni dospělci klíšťat. Klíště obecné je přenašečem boreliózy, anaplazmózy a viru klíšťové encefalitidy.

Piják lužní přenáší v našich podmínkách nejčastěji babeziózu psů. Onemocnění psů přenášená klíšťaty mohou mít závažné klinické příznaky, diagnostika nemusí být snadná a jejich léčba je náročná a mohou ji doprovázet různé komplikace. Samičky obou zmíněných druhů klíšťat, které se u nás běžně vyskytují navíc produkují toxin, který ve větším množství způsobí těžkou slabost až neschopnost pohybu zvířete z důvodu ochrnutí pánevních končetin. V krajním případě může dojít až k ochrnutí dýchacích svalů a udušení zvířete. K tomuto stavu dochází nejčastěji při masivním napadení psa samičkami klíšťat. Nakažená klíšťata na psech navíc znamenají i riziko pro chovatele, při jejich nesprávném odstraňování může dojít k přenosu boreliózy.

K odstraňování klíšťat vždy používejte ochranné rukavice. Jedinou spolehlivou ochranou je prevence napadení psa klíšťaty. Proto bychom si měli dobře vybírat mezi dostupnými přípravky proti klíšťatům a volit ty nejúčinnější a z hlediska aplikace nejbezpečnější. Na našem trhu jsou k dispozici různé přípravky – obojky, spreje, spot-on přípravky, tablety… Účinnost různých aplikačních forem i účinných látek je různá, velmi záleží na Vaší osobní zkušenosti i míře pobytu psa v přírodě. Velkou výhodou moderních ochucených žvýkacích tablet je vysoká účinnost trvající minimálně 5 týdnů a u některých i obsah nízkého množství účinné látky, která ale velmi spolehlivě chrání psa před napadením klíšťaty a současně je velmi šetrná pro jeho organismus.

2. Blechy

Blechy jsou vůbec nejčastějším kožním parazitem psů. V našich podmínkách se u psů nejvíc setkáváme s blechou kočičí. Napadení blechami vede k intenzivnímu svědění, pes se škrábe, okusuje si tlapky, postižená místa se mohou zanítit a u štěňat při velkém napadení může dojít k chudokrevnosti.

Objevit blechu na zvířeti nemusí být snadné, často jsme schopní zachytit spíš její trus. I jediná blecha v srsti psa u něj může vyvolat tzv. alergii na bleší kousnutí. Projevy této hypersenzitivní reakce jsou různé, ale nejčastěji pozorujeme silně svědivou vyrážku (drobné pupínky, vřídky, šupiny) a ztrátu srsti na zádech a nad kořenem ocasu. Zablešení psa může vést k zamoření domácnosti vývojovými stádii.

Blechy jsou navíc mezihostiteli tasemnice psí. Zbavit se blech nemusí být ani v dnešní době nijak snadné. Spolehlivými přípravky proti blechám je nutné ošetřit všechna chlupatá zvířata v domácnosti a provést důkladné vyčištění celého bytu (vyluxování a vyčištění koberců a čalouněného nábytku, postřik speciálními spreji, vyprání pelechů atd.).

Přípravků proti blechám je na trhu obrovské množství a liší se nejen aplikační formou (spreje, spot-on přípravky, obojky, tablety), ale i obsaženou účinnou látkou. Oblíbené jsou ochucené žvýkací tablety s účinností nejen proti blechám, ale i proti klíšťatům a dalším parazitickým roztočům, které jsou také doporučovány jako součást komplexní léčby alergie na bleší kousnutí.

3. Roztoči

Psy nejčastěji napadají tito parazitičtí roztoči:

Strupovka ušní

Strupovka ušní (Otodectes cynotis) je malý roztoč, způsobující ušní svrab a lze jej pozorovat v zevním zvukovodu pouhým okem (malé bílé pohyblivé tečky). Napadení ušním svrabem vede k zánětlivým změnám a hromadění tmavého, voskovitého výpotku v uchu. Pes s ušním svrabech má tendence si uši škrábat a intenzivně potřásat hlavou. Léčba ušního svrabu podáváním speciálních ušních kapek nemusí být vždy účinná a veterinář Vám spíše doporučí podání celkových antiparazitik ve formě spot-on přípravků nebo žvýkacích tablet.

Trudník psí

Trudník psí (Demodex canis) je parazit doutníkovitého tvaru žijící v chlupových váčcích, který způsobuje onemocnění kůže zvané demodikóza psů. Jedná se o časté onemocnění štěňat a mladých psů, které se projevuje vypadáváním srsti a zarudnutím postižené kůže (tzv. juvenilní demodikóza). Onemocnění nemusí být svědivé. Pokud má zvíře dobře fungující imunitní systém, dojde většinou k samovyléčení. U starších zvířat souvisí vznik demodikózy často s dalším souběžně probíhajícím onemocněním ovlivňujícím imunitní systém. Léčba těžších forem demodikózy je možná podáním celkově působících antiparazitik ve formě spot-on přípravků nebo ochucených tablet. Většinou dojde k rychlému ústupu potíží, ale zvíře zůstává celoživotním nosičem demodikózy a feny mohou parazita přenášet na svá novorozená štěňata.

Zákožka svrabová

Zákožka svrabová (Sarcoptes canis) je původcem svrabu (prašiviny) psů. Jedná se o extrémně svědivé, nakažlivé onemocnění psů postihující zpočátku málo osrstěná místa: ušní boltce, hřbet nosu, slabiny, okolí kolenního a loketního kloubu, hrudní kost. Onemocnění může být doprovázeno zánětem kůže, mokváním, vznikem strupů a ztluštěním pokožky. Zákožky jsou parazité o velikosti 0,2 mm, kteří potřebují ke svému vývoji hostitele (psa). Žijí v kůži, ve které si budují chodbičky na ukládání vajíček a živí se tkáňovým mokem. Psi se nakazí kontaktem s postiženým zvířetem (u loveckých psů se může jednat o lišky a další zvěř) nebo nepřímo chovatelskými potřebami (hřebeny, kartáče, deky, pelechy). Diagnostika i léčba svrabu by měla být svěřena do rukou zkušeného veterináře. V minulosti bylo nutné celé zvíře ostříhat a opakovaně koupat v účinných přípravcích. V dnešní době je léčba snadnější. Lze podávat bezpečná, celkově působící antiparazitika ve formě spot-on přípravků nebo ochucených tablet.

Dravčík psí

Dravčík psí (Cheyletiella yasguri) parazituje zejména u štěňat. Žije na povrchu kůže, živí se tkáňovým mokem a velmi rychle se pohybuje (tomuto onemocnění se někdy říká pochodující lupy). Onemocnění je velmi nakažlivé pro ostatní zvířata a vzácně i lidi a projevuje se silným celotělovým svěděním. V srsti postižených zvířat nacházíme velké množství kožních šupin.

Ochrana psů proti vnějším parazitům

Na ochranu psů před ektoparazity lze využít různé ektoparazitární přípravky v různých aplikačních formách (spreje, obojky, spot on, tablety). Majitelé psů by měli vybírat uvážlivě, poradit se se svým veterinářem a zohlednit věk zvířete, bezpečnost a účinnost přípravku a bezpečnost aplikace. Spreje by se například neměly aplikovat cca 2 dny před a 2 dny po koupání a je nutné vždy přesně dodržet doporučení výrobce, co se týče podání – počet stisků na hmotnost zvířete, rovnoměrná aplikace na celé tělo atd. Antiparazitární obojky je potřeba důkladně upevnit, aby je pes neztratil a jsou účinné jen tehdy pokud je má zvíře stále na sobě.

Antiparazitární přípravky ve formě spot on (tekutina balená v plastových ampulkách) se aplikují přímo na kůži mezi lopatky, popř. na celá záda. Psa bychom neměli v místě aplikace hladit, dokud se přípravek nevstřebá. Účinná látka se prostřednictvím kožního mazu dostává hlouběji do kůže a odtud se postupně uvolňuje zpět na povrch, kde odpuzuje nebo usmrcuje případné parazity.

Nejmodernější a nejúčinnější formou ochrany jsou v současné době určitě ochucené tablety. Obsahují malé množství účinné látky, které zajištuje velmi vysokou ochranu, a přitom jsou šetrné pro organismus zvířete.

Na závěr je třeba zdůraznit, že v boji proti zevním parazitům nestačí pouze správná ochrana samotného zvířete, ale též důkladné vyčištění prostředí, ve kterém zvíře žije. To znamená vyprat všechny pelíšky a deky, důkladně vymýt a vydezinfikovat boudy a kotce a ošetřit je vhodnými prostředky.