U psa se setkáváme s několika parazitickými roztoči, kteří žijí v kůži a způsobují různé druhy svrabu: zákožka svrabová („pravý“ sarkoptový svrab), strupovka ušní (ušní svrab) a trudník psí (tzv. červená prašivina neboli demodikóza). Zákožka svrabová (Sarcoptes canis) je původcem sarkoptového svrabu psů.
Svrab je silně svědivé a nakažlivé onemocnění psů. Dříve bylo označováno jako prašivina. Zákožky jsou drobní roztoči žijící v kůži. Jsou viditelní pouze pod mikroskopem (0,2 mm), živí se tkáňovým mokem a ke svému vývoji potřebují hostitele (psa). Samičky zákožek si po spáření budují v kůži psa 2-3 cm dlouhé chodbičky, do kterých kladou svá vajíčka. Jedná se o extrémně svědivé, nakažlivé onemocnění psů postihující zpočátku málo osrstěná místa: ušní boltce, hřbet nosu, slabiny, okolí kolenního a loketního kloubu, hrudní kost. Onemocnění může být doprovázeno zánětem kůže, mokváním, vznikem strupů a ztluštěním pokožky. Psi se nakazí kontaktem s postiženým zvířetem (u loveckých psů se může jednat o lišky a další zvěř) nebo nepřímo chovatelskými potřebami (hřebeny, kartáče, deky, pelechy).
Diagnostika i léčba svrabu by měla být svěřena do rukou zkušeného veterináře. V minulosti bylo nutné celé zvíře ostříhat a opakovaně koupat v účinných přípravcích. V dnešní době je léčba snadnější. Lze podávat bezpečná, celkově působící antiparazitika ve formě spot-on přípravků nebo ochucených tablet.
Jak tedy poznám, že psa trápí sarkoptový svrab?
Úporně ho svědí celé tělo, škrábe se a okusuje. Zákožky ho nenechají v klidu, probouzí ho ze spánku, obtěžují ho při jídle. Jeho jediným zájmem je poškrábat se a chvilkově si ulevit. Nejdříve bývají postižena málo osrstěná místa: ušní boltce, hřbet nosu, slabiny, okolí kolenního a loketního kloubu, hrudní kost. Chlupy začínají být ulámané od neustálého škrábání, kůže je podrážděná, mechanickým třením se bakterie a kvasinky z povrchu kůže dostávají do drobných oděrek, což může vést k rozvoji zánětlivých změn (zarudnutí, pupínky, vřídky). Samozřejmě může dojít i ke změně povahy zvířete, psi se svrabem jsou často nervózní, podráždění a hubnou. Zákožky mohou napadnout i člověka, který pro ně ale není ideálním hostitelem, takže na sobě nebo dalších členech rodiny můžete pozorovat pouze drobná zčervenalá ložiska podobná komářímu štípnutí. Určitým diagnostickým vodítkem může být provedení jednoduchého reflexního testu, kdy psovi lehce mneme ušní boltec mezi palcem a ukazováčkem a sledujeme, jestli začne na stejné straně těla natahovat zadní končetinou a naznačovat tendence k poškrábání si ucha.
Strupovka ušní (Otodectes cynotis) je malý roztoč, způsobující ušní svrab a lze jej pozorovat v zevním zvukovodu pouhým okem (malé bílé pohyblivé tečky). Napadení ušním svrabem vede k zánětlivým změnám a hromadění tmavého, voskovitého mazu v uchu. Pes s ušním svrabech má tendence si uši škrábat a intenzivně potřásat hlavou. Léčba ušního svrabu podáváním speciálních ušních kapek nemusí být vždy účinná a veterinář Vám spíše doporučí podání celkových antiparazitik ve formě spot-on přípravků nebo žvýkacích tablet.
Jak tedy poznám, že psa trápí ušní svrab?
Pes často klepe hlavou a škrabe si uši nebo si je otírá o koberec. Při pohledu do zevního zvukovodu nebo jeho jemném vytření vatou natočenou na prst můžete pozorovat velké množství tmavě hnědého, voskovitého mazu (vzhledu kávové sedliny).
Trudník psí (Demodex canis) je parazit doutníkovitého tvaru žijící v chlupových váčcích, který způsobuje onemocnění kůže zvané demodikóza psů. Jedná se o časté onemocnění štěňat a mladých psů, které se projevuje vypadáváním srsti a zarudnutím postižené kůže v určitém malém okrsku kůže. Pokud má zvíře dobře fungující imunitní systém, dojde většinou k samovyléčení. U starších zvířat souvisí vznik demodikózy často s dalším souběžně probíhajícím onemocněním ovlivňujícím imunitní systém. Léčba těžších forem demodikózy (zejména demodikózy celotělové nebo demodikózy v meziprstí tlapek) je možná podáním celkově působících antiparazitik ve formě spot-on přípravků nebo ochucených tablet. Většinou dojde k rychlému ústupu potíží, ale zvíře zůstává celoživotním nosičem demodikózy a feny mohou parazita přenášet na svá novorozená štěňata.
Jak tedy poznám, že psa trápí demodikóza (červená prašivina)?
U mladého zvířete mohu pozorovat drobné lysé, začervenalé flíčky nejčastěji na hlavě, které nemusí být svědivé. Pokud se lysá místa výrazně zvětšují a vznikají stále nová ložiska nebo pokud je postiženo i meziprstí je nutné zahájit léčbu zvířete systémovým podáním vhodných ektoparazitik.
Další opatření
V případě sarkoptového svrabu, který je velmi nakažlivý důkladně vyčistěte psovi pelech, obojek, kartáče, vodítko, boudu atd. Látkové podložky je dobré vyprat na vyšší teplotu dezinfekčním pracím prostředkem. Pes s prokázaným sarkoptovým svrabem by neměl být v kontaktu s dalšími zvířaty. Naopak žádná forma demodikózy není považována za nakažlivou.
Dříve byla léčba svrabu i demodikózy náročná a spočívala v koupání celého zvířete nebo potírání postižených míst účinným roztokem, který byl částečně toxický pro zvíře i ošetřujícího majitele. Dnes máme naštěstí k dispozici moderní systémová ektoparazitika např. ve formě ochucených žvýkacích tablet, jejichž podání je velmi snadné, jsou pro zvíře i majitele bezpečné, a především mají vynikající účinnost.
Dobrý den , kde nebo jak sehnat ochucené žvýkací tablety proti svrabu
pro vlčáka do 40kg. Prosím i cenu . Děkuji Svobodová Olga
Dobrý den,
děkujeme za Vás dotaz a zájem, ochucené žvýkací tablety jsou jistě dobrým řešením proti různým druhům svrabů, ale i jiným parazitům, které psy napadají a ohrožují.
Vzhledem k tomu, že se jedná o preparát vázaný na veterinární lékařský předpis, koupíte jej tedy pouze u svého veterináře, který Vám také poradí vhodné dávkování vzhledem k váze psa (k dispozici je samozřejmě více variant).
Cenu preparátu také určuje konkrétní veterinář, který jej předepisuje, ale orientačně lze říci, že se pohybuje kolem 300-350 Kč na 5 týdnů pro většího psa.
Doufáme, že jsme pomohli.
Tým CHPPK
Dobrý den, náš pes se nakazil svrabem evidentně od lišky, která nám běhala po zahradě. Není v kontaktu s jinými psy. Veterinář nasadil vhodnou léčbu, má to prozatím pouze na nohou a břiše. Vše dezinfikujeme a pereme. Pes je venku v boudě. Kterou také dezinfikujeme. Zajímalo by mě zda se můžeme kontaktem s ním nakazit. Zvlášť pokud jsme ho drželi při podání léků i za postižená místa, ale ruce jsme si umyli a oblečení vyprali, dceři se otřel čenichem o obličej. Někde čteme a slyšíme, že je to nakažlivé, jinde, že dlouho na člověku parazit nepřežije. Ale pan zvěrolekař neměl ani rukavice, tak nevím jak to tedy je. Omlouvám se za banální otázku, ale pro nás důležitou.
Děkuji za odpověď.
Přeji hezký den.
Dobrý den, snad nevadí, že odpovídám já, nicméně aktuálně se potýkám s tím, že jsem svrab od čuby chytila. Údajně se zvířecí svrab může přenést, nicméně se na člověku nadále nemnoží, ,každopádně musím říct, že je to velmi nepříjemné. První příznaky od projevení příznaků u psa jsem pocítila asi po pěti až šesti týdnech, nicméně fenka se mnou spí v posteli, tedy pokud máte psa převážně venku, asi ta pravděpodobnost nebude tak velká. U nás se to navíc zanedbalo proto, že pes se léčil na plíseň, svrab nikoho nenapadl a já tím, že jsem alergická na plísně, myslela jsem, že je to pouze alergická reakce a po doléčení psa zmizí i má „vyrážka“? Držím palce, ať se vám to vyhne.